Každému čas stejně plyne, zůstávají vzpomínky.
Přesto každá s námi hyne, nejsou žádné výjimky. /:Kdopak asi byl náš děda v jedenáctém století? To se vůbec zjistit nedá, vždyť i náš život letí.:/
Jsou tu ale osobnosti, které v srdcích chováme.
Dodnes jsou to naši hosti, vždy je rádi vídáme. /:Postupně se zabydlují v Ratibořickém kraji, a v tichosti debatují, co nám tady zahrají.:/
Uvidíme co ti naši oblíbenci nosili.
Jak vařili vtipnou kaši, anebo v čem strašili. /:Už se na nás jistě těší Rumburak či Popelka, projdeme po stezce pěší, kde chodila Viktorka.:/
